Slečna Baneová se lehce usmála. „Ještě není pozdě.“

„Ano, vždycky je šance.“ Monica měla dobrou náladu.

Dříve, když si vyřizovala účty s Valerií, neměla žádné pomocníky a její neschopní rodiče by věci jen opakovaně kazili. Ale teď to bylo jiné.

Obě ženy se na sebe podívaly a souhlasně se usmály.

Po chvíli odpočinku se Monica vrátila na hostinu.

Sál byl plný květin. Prostory zdobily barevné balónky