I když ji mohl zahalit svými křídly a chránit ji na každém kroku, nelišilo se to od toho, jako by jí křídla zlámal. Pro jistotu musel být občas neúprosný.

Valerie zůstala mírně zaskočená. Pak ale zatnula zuby a odhodlala se. "Dobře."

Když byla Valerie naposledy venku malovat, riskovala všechno a skočila do jezera pod mostem, aby unikla útoku nájemného vraha.

Tehdy to bylo o vlásek. Naštěstí jezero