V Garethových vzpomínkách jako by se všechno vrátilo do minulosti.

Tenkrát za ním ta dívka s půvabnými rysy chodila na každém kroku. Kdykoli se otočil, spatřil její zářivý úsměv připomínající rozkvetlý květ, její tvář plnou živoucí energie a šibalství.

Jenže v určité chvíli ji sám vlastníma rukama odehnal daleko od sebe.

Gareth natáhl ruku jako tonoucí, který se chytá posledního stébla. Vrhl se vp