Měla pocit, že nezáleží na tom, kolikrát bude křičet. „Stejně si druhý den nebude nic z toho pamatovat.“

V původním běhu událostí se totiž nic z toho nestalo.

Čas v této dimenzi plynul dál. Zanedlouho nadešel den, kdy Valerie zemřela.

Když otevřela oči, byla ve vězení.

Když je otevřela znovu, ocitla se v lesíku na předměstí.

Obloha byla temná a pršelo. Měsíc vůbec nesvítil.

Za takové deštivé noci