Krále Karmínového moře to potěšilo, ale dřív než stačil cokoli říct, vybralo si předchozí rozrušení svou daň. Prudce se rozkašlal a tvář mu námahou zbledla.

„Dědečku, lehni si,“ řekla Valerie jemně a pomohla mu zpět na lůžko. Pečlivě mu zkontrolovala tep.

Byl slabý, ale pravidelný, přesně jako předtím. Ačkoli netrpěl žádnou bezprostředně kritickou chorobou, léta citového strádání a žalu zanechala