Zničehonic Mayu zasáhla tato podivná směs emocí.

Maya chvíli zírala na telefon a pak pomalu vyťukala zprávu. [Nechal sis u mě nějaké věci. Kdy se můžeš stavit, aby sis je vyzvedl?]

Na Desmondově straně bylo chvíli ticho, než dorazila jeho odpověď. [Prostě to vyhoď.]

A tím to haslo – konverzace skončila. Maya přestala psát, ale nedokázala ze sebe setřást ten otravný neklid.

Odhodila telefon stranou