Gideon se otočil a sledoval, jak kolem něj Valerie odchází a stále se mu vzdaluje. Ruce podél těla se mu sevřely v pevné pěsti.

„Miláčku!“ zvolal ochraptělým a tichým hlasem, s očima podlitýma krví.

Ten nečekaný hlas Valerii na malý okamžik zastavil.

Nohy jí najednou ztěžkly, jako by je měla z olova, a bránily jí v každém kroku kupředu.

Nevěděla proč, ale ten hlas na ni působil jako kletba, která