Když Arthur uslyšel Valeriin hlas, jeho výraz ještě víc potemněl.

Arthur naštvaně křikl: „Valerie, jsem tvůj otec. Tvé peníze a mé peníze jsou jedno a to samé. A řeknu ti jedno, i kdybych ty peníze měl, tobě bych je nedal!“

„Fajn, tak se podíváme, jak dlouho skupina Kensington vydrží,“ odsekla Valerie s chladným úsměvem, aniž by brala ohled na Arthurova slova.

„Co tím myslíš?“ dožadoval se Arthur