*****Pohled Vivian*****

Běželi jsme ke mně do pokoje, já a Nadia jsme udávaly tempo a doktor za námi chvátal. Jen jsem doufala, že se Rose nic nestalo. Všude bylo tolik krve. Ošklivě ji zranili. A jak jsem Rosu znala, věděla jsem, že by nikdy neutekla a nevzdala se.

Rosa prostě nevěřila v útěk z boje. Byla vždycky odhodlaná postavit se problému čelem a bojovat až do konce, i kdyby to mělo znamenat