*****Z pohledu Vivian*****

Trvalo ještě nějakou chvíli, než jsme s Rosou dokázaly Nadii pomoct, aby se uvolnila a ovládla své slzy. Nadia nepatřila k těm, které by snadno plakaly. Z nás tří jsem byla známá ufňukánka já. Rosa se možná čas od času zhroutila, ale nikdy před lidmi; a Nadii jsem nikdy neviděla takhle plakat a trápit se, jako to dělala před pár minutami.

Lákalo mě vzít jí telefon, abych