*****Calebův pohled*****

Sešel jsem s Rosou dolů a našel Vivian sedět u baru v obývacím pokoji. Když mě viděla celého vystrojeného a připraveného k odchodu, přimhouřila oči a seskočila ze stoličky, na které seděla.

"Kam máš namířeno, pane?" zeptala se, postavila se přede mě se zvednutým obočím a rukama v bok.

Prohrábl jsem si vlasy a usmál se. "Do nemocnice."

"Proč tam musíš jezdit? Můžeme prostě