Ta otázka zasáhla Garrisona přímo do žaludku – nebyla to ostrá rána, spíš jen tupý, vleklý tlak, který mu na okamžik nedovolil promluvit.

Co měl vůbec říct?

Přerušil s ní oční kontakt a naklonil se, aby složil pojízdný stolek. Tento pohyb využil k zamaskování pocitu viny a nepříjemného sevření na hrudi.

„Moc o tom přemýšlíš,“ dostal ze sebe nakonec s úmyslně vyrovnaným tónem. „Všichni v rodině dou