„Možná bys měl jít prostě spát. Nečekej na mě.“ Sloane k němu natáhla ruku a prohrábla mu vlhké vlasy, její hlas byl tichý a uklidňující. „Jak to tak vypadá, když tohle dneska večer nevyřeším, vážně bude pokračovat až do východu slunce.“

Evander na ni dlouze zíral a nakonec řekl: „Fajn.“

To slovo sice vyslovil, ale jeho kroky směrem k ložnici byly olověné. Frustrace z něj přímo sálala v neviditeln