Valerie myslela každé slovo vážně.

Sloane viděla, jak naprosto poraženě vypadá, a konečně se uvolnila.

„Počkej tady.“

Přes rameno po ní hodila ta slova a zamířila nahoru. Když se vrátila, byla umytá a převlečená v pohodlném domácím oblečení.

Bez jakýchkoli cavyků se posadila k jídelnímu stolu, popadla malou vidličku a pustila se do Valeriiných omluvných dortíků.

Dortík se jí rozplýval na jazyku –