Dianiny rty se pomalu zvlnily do krutého úsměvu.

Vřelosť, kterou do svých očí dosud nutila, zcela vyprchala.

„Co jiného by to bylo?“ Její tón byl lehký, téměř bezstarostný, ale protkaný hořkostí. „Jen to samé malé překvapení, které jsi přichystala ty mně. Akorát... jsem ztrojnásobila dávku.“

Pak poklekla a natáhla ruku, aby pohladila Gemminu strachy zkroucenou tvář s touž odpornou něhou, jakou jí