Odmlčela se, jako by měla pocit, že to stále nestačí. Po chvíli dodala: „Víš, zrovna jsem si vzpomněla – tvůj strýc má na stavbě málo lidí. Není to nic těžkého, hlavně dohlížet na materiál a nářadí. Co kdybys tam zítra zašel a tak na týden pomohl? Mezi všemi těmi řemeslníky a dělníky dokonale zapadneš. Jakmile tahle věc utichne a ti lidé pochopí, že ztrácejí čas, odtáhnou. Tady věčně nezůstanou.“