POV: Iris

Plíce mě pálí, když konečně dorazím k našim vchodovým dveřím, a udržím tak mezi sebou a střední školou největší vzdálenost, jakou mé nohy zvládnou. Lucienova nepřirozená rychlost, fialový záblesk v jeho očích a jeho děsivá schopnost slyšet mé zrychlené bušení srdce se mi stále odrážejí v mysli. Nadpřirozený děs mě pevně svírá pod krkem. Jestli to není člověk a není to ani vlkodlak z mé s