Lucien

Bolest se stala mým společníkem. Ne návštěvníkem. Moje bolest je trvalým obyvatelem.

Visím zavěšený na řetězech z obsidiánu. Křídla mi krvácejí. Paže mám natažené nad sebou. Kotníky svázané dole. Krev mi stéká z čerstvých ran v dlaních, kterými mě Zyra přibila ke stěně své soukromé komnaty.

Tou nejhorší částí není ta sžíravá bolest. Nejsou to bodáky skrz můj krk. Není to bolest pronikající