Zane

Stojím na balkóně východní věže a sleduji, jak východ slunce rozmazává zlato po obloze, jako by se snažil omluvit za chladnou noc.

Ten výhled by mi měl rozjasnit den, aspoň by mě měl přimět k úsměvu, ale ne. Mám ztuhlá ramena.

Nespal jsem.

Zbroj na hrudi mi připadá moc čistá. Insignie moc nové. Vrchní velitel Vnější stráže. Tak mi teď říkají. Iris trvala na tom, abych tu roli přijal, prý jse