Když Kaelen upoutal pozornost pana Vance, ten odložil sklenku na stůl a přešel k němu a Sereně.

Když k nim pan Vance došel a Serena viděla v jeho tváři výraz váhání, poznala, že to, co chce říct, není určeno pro její uši. Usmála se a řekla: „Měla bych vám dvěma dopřát trochu prostoru.“

Pak se podívala na Kaelena a zamumlala: „Budu u tvého otce. Je mi hloupé, že jsem ho ještě nepozdravila.“

„Dob