V sedm patnáct ráno sešla Serena dolů, oblečená do práce, a když vešla do jídelny, spatřila pana Prycea.

"Dobré ráno, otče," řekla Serena a oči se jí rozzářily.

"Ach, má drahá. Prosím, pojď a posaď se. Vím, jak moc vy dva s Kaelenem milujete, když vařím, a po tom, čím jste si oba prošli během toho večírku, jsem si myslel, že by bylo hezké se tu dnes zastavit a potěšit vás jídlem," řekl pan Pryce r