Zatímco Serena a Kaelen snídali, u stolu vládlo ticho. Serenina tvář ale při každém zakousnutí se do toastu jen zářila úsměvy.

„Copak je?“ zeptal se Kaelen a zbožně se na ni díval.

„Nic. Jen jsem zkrátka šťastná,“ zamumlala Serena se stále širokým úsměvem.

Kaelen mírně zavrtěl hlavou, lehce se uchechtl a znovu se věnoval své misce jahod.

Znovu se rozhostilo ticho. O dvě minuty později ho však