Saskiiny boty ostře klapaly o podlahová prkna a odnášely ji dál od těžkých dubových dveří kanceláře Alfy. Vzduch na chodbě se zdál dusivý, ztěžklý vůní borovice a blížící se zkázy. Velezrada. To slovo se jí rozléhalo v lebce a bušilo jí do spánků. Procházela minovým polem a její druh byl tím, kdo kladl výbušniny. Potřebovala fakta. Potřebovala naprosto pevnou obhajobu.

Natáhla se přes síť smečky,