Saskia

Za posledního dva a půl týdne od její říje rozdala v Ozvěně měsíce čtyři Požehnání Luny. Bylo to hezké, mohla se usmívat na vlčici a vidět to milující pouto mezi ní a jejím druhem, sledovat, jak shlížejí na své štěně s úsměvem; skutečně z nich cítila tu lásku, která tam mezi nimi byla.

Pronášela ta slova: „Požehnání Luny pro tebe, maličký,“ zatímco na čele štěněte zlehka kreslila tvar měsíč