Vůdčí opice – velký starý jedinec s chomáčkem bílé srsti na hlavě – svírala v obou tlapách sušenku potřenou marmeládou. Vyplázla jazyk a pomalu nátěr olizovala, ve tváři téměř posvátný výraz.

Na zlomek vteřiny jí v jasně červených očích blesklo něco jako čiré štěstí.

Mladší opice kolem ni napjatě sledovaly, některé ztěžka polykaly. Ani jedna se neodvážila přiblížit nebo se pokusit jí to vytrhnout.