Lyra mě doprovodila zpět do mého pokoje, byla podivně zticha a to mě znervózňovalo. Vím, že králi Varekovi nevěří, ale doufala jsem, že bude mít alespoň nějakou důvěru ve mě. Slibovala jsem jí život na slunci a myslela jsem to vážně. Nechtěla jsem nic víc, než aby Lyra a ostatní byli šťastní, obětovala bych své vlastní štěstí, abych zajistila, že zdejší děti budou mít šanci na plnohodnotný a dobrý