Oslepující, nesnesitelná agónie. Rve mě to na kusy, jako když kámen padá ke dnu řeky. Ničí mě to, jako dokáže bouře zničit domov. Pronásleduje mě to, jako mrtví pronásledují smrtelníky, když je závoj mezi světy nejtenčí.

Varek je se mnou, je tu už celé hodiny, drží mě za ruku a šeptá mi do ucha slova útěchy. Ale jeho slova dopadají na hluché uši a já se nedokážu soustředit na nic jiného než na pr