**POHLED VAREKA**

Noc kupředu postupovala mučivě pomalým tempem, sotva jsem se dokázal ovládnout, a když nad obzorem konečně začalo vycházet slunce, vylezl jsem z postele a oblékl si zbroj. Což nebyl snadný úkol, ne, když mi jedna ruka chyběla.

Nechtěl jsem nic riskovat, ne po tom, co mi udělal Zev. Nedovolím, aby mi ještě někdo ublížil, to se stalo jen jednou a bylo to všechno pro Vaeliu. Musím