**ARIA POV**

Třímílová jízda do města nebyla tak hrozná, i když zhruba dvacet minut před cílem začalo pršet. Vůbec mi to ale nevadilo, vždycky jsem měla ráda déšť, ohlašuje totiž nové začátky. Smývá bolesti minulosti.

„Vidím světla, už nejsme daleko,“ říkám a ohlížím se zpět na jedinou rodinu, která mi ještě zbyla.

Matka říkala, že budu doma vždycky vítaná, ale nejsem si jistá, jestli to ještě něk