Valerie ho pevně objala a měla zarudlé oči. „Jsme v pořádku. Bohu díky.“

Declan jí objetí oplatil. „Jo.“

Dlouhou chvíli takhle prostě jen zůstali, živí po něčem, co vypadalo jako jistá smrt. Až když se mu zpomalil dech, Declan se rozhlédl.

Už nebyli venku. Tohle byl jasně hlavní obývací pokoj v nějakém sídle.

Strop se tyčil vysoko nad nimi a obří lustr vrhal napříč celým prostorem jasné světlo. Kř