Valerie zamrzla na místě.

Hruď se jí rychle dmula jako zvířeti lapenému na širém poli, které nemá kam utéct.

"Co to všichni říkáte?!"

Declan se potichu zasmál. Naklonil se, aby jí to vysvětlil, ale mazlíčci po něm znovu chňapli drápy. Štěkali, kdákali a kvičeli bez ustání, jejich hlasy do sebe narážely ve vlně hluku.

Declan trpělivě poslouchal. Přikyvoval. "Hm. Dobře. Aha, rozumím."

Valeriina tvář