Rty se Veře zkřivily do slabého úsměvu, který v sobě nenesl žádnou vřelost. „Lidé, které jsem kdysi znala, nikdy nepatřili k těm bohatým.“

Paige naklonila hlavu a obočí se jí zkrabatilo zmatkem. „Byla jsi přece venku hledat zásoby, ne? Jak jsi skončila až u vily číslo pět?“

Veřin hlas zůstal klidný a vyrovnaný. „Zásoby v okolí za nic nestály. Musela jsem jít dál.“

Odmlčela se, jako by ji právě něc