Polohlasně zamumlala: „Nebylo by šílené, kdyby se jednoho dne i ta oficiální základna prostě... zničehonic zavřela?“

Valeriina ruka, natahující se po jídle, v půli pohybu ztuhla. Po vteřině se zamračila, jak vzpomínala. V jejím předchozím životě, přinejmenším až do její smrti, oficiální základna stále pevně stála.

Ona a Declan se tam zatím přestěhovat neplánovali, ale ta myšlenka se jí už nějakou