Valerie nepřestala, dokud nedorazili k táboru.

Rykovanský muž, nyní pokrytý modřinami, s brekem utekl úplně stejně jako ten poďobaný muž před ním.

Za ní Lucky vycenila zuby v širokém úsměvu a smála se tak moc, až se jí třáslo břicho. Nemilovala nic víc než sledovat, jak její panička usazuje idioty na místo.

Valerie se neobtěžovala muže pronásledovat. Už byla uvnitř tábora, nikdo se ji neodvážil za