Valerie se klidně usmála a začala odpočítávat. „Tři.

„Dva.

„Jedna.“

S hlasitou ranou se vchodové dveře, které hostinský ještě nestihl zamknout, znovu prudce rozletěly.

Tou, kdo je otevřel, byla stále Lorna.

Zuby jí nekontrolovatelně cvakaly a celé tělo se divoce třáslo. Objímala se oběma pažemi, hlavu měla pokrytou sněhem a tvář mrtvolně bledou, jako by měla každou vteřinou zimou omdlít.

Valerie n