Lucinda zlostně zírala na Valerii, upírala pohled na její přirozenou krásu, dokud jí žárlivost nezkroutila už tak oteklou tvář. Už se ani nestarala o hlaveň, která na ni mířila. Ukrytá za třemi muži vyprskla svou hrozbu:

„Ty spratku! Nebuď tak nafoukaná! Tvůj chlap i tvůj vzhled budou brzy patřit mně!“

Oči jí divoce těkaly, očividně kovala pikle, jak na ně nasadit kletbové brouky.

Útěk tunelem teď