Wesley seděl na sedadle jako přikovaný, zuby zaťaté, a dělal všechno pro to, aby potlačil narůstající strach.

Po chvíli si všiml, že už jsou uvnitř města. Náklaďák však ani v nejmenším nezpomaloval. Nakonec to nevydržel a znovu začal žadonit: „Kendricku! Prosím tě! Zpomal!“

Jenže čím víc prosil, tím rychleji se vůz hnal kupředu.

Wesleymu vyskočilo srdce až do krku. Co to s tím šíleným Maridianem k