Pohled: Astrid

Těžký transportní vůz mi vrazí páteř do dřevěných prken, jak najede na další skrytý výmol v neviditelném terénu. Otřese to námi všemi dvaceti uvnitř, ramena narážejí do žeber a kolena do holení, jak divoce nadskakujeme ve tmě. Slunce už je hodiny na obloze a přetíná noční chlad, ale nálada v téhle pojízdné kleci zůstává zamrzlá. Je to dusivá směsice teroru a surové frustrace. Malé d