Astrid

„Cleo, prozatím můžeš odejít, děkuji,“ řekne Cassian služebné. Zaváhá a těká pohledem z něj na mě, jako by potřebovala i mé svolení. On je princ, kdo jsem já, abych se s ním hádala? Tedy, alespoň o tomhle. Přikývnu a ona vycupitá ze dveří, ale nemyslím si, že by odešla příliš daleko. Za chvíli se bude muset vrátit, protože si nejsem jistá, jestli si dokážu rozepnout tyhle šaty sama. Do mysl