Cassian

Když opustím dárcovské ubikace, zamířím po schodech nahoru k Astridinu pokoji, ale tak daleko nedojdu. Jsem asi jedno schodiště od jejího patra, když vidím, jak se ke mně řítí Tasha. Říkám si, jestli náhodou nepožadovala po personálu, aby jí dali vědět, až mě uvidí přicházet. Všichni ji nenávidí, takže by to neudělali, ledaže by neměli jinou možnost. Kdyby se k nim nechovala jako k póvlu,