Astrid

Šaty jsou alabastrově bílé. Vím to, protože mi to paní Trudyová i princezna Elena řekly. Budu mít na sobě alabastrově bílou.

Nyní na sobě mám alabastrově bílou.

Moje matka se nade mnou vznáší, slzy jí stékají po tvářích a oslňuje ve svých vlastních šatech šitých jí přímo na míru. Už není nemocná, teď, když je Lorcan starostou a lidé v Miretownu mají co jíst. Přesto to, jak včera večer zíra