Cassian

Bolest. Bolest je to jediné, co mě poutá k realitě. Bolest – a moje Astrid. Vím, že mě potřebuje, a už jen kvůli tomu se nemůžu vzdát a propadnout se do temné prázdnoty.

Z dálky slyším kovové zaskřípání, jak se otevírají dveře mé cely. Zajímá mě, jestli se Daxen vrátil, aby dokončil svou práci.

Místo toho mi na čele spočine chladná ruka, prsty se přesouvají nahoru do mých zakrvácených vlas