Cassian

Astrid pořád spí, když slezu z té složitě vyřezávané dvoumístné pohovky. Možná vypadá hezky, ale na dobrý spánek se rozhodně nehodí.

Několik minut stojím nad spící Astrid a přemýšlím o této nové kapitole v našich životech, kterou jsem nečekal. Rozhodnu se, že ji nebudu budit. Vím, že jakmile otevřu pusu, řeknu nějakou hloupost nebo alespoň něco, co si špatně vyloží, a zase se pohádáme. Ne,