Vítr kroutí lem mých smaragdových šatů kolem kotníků, když po boku Nadii kráčím k chrámu. Je pochmurná a zamlklá. Myslím, že konečně přijala nevyhnutelné. Cassian tu není a můj otec si prosadí svou.

Titus stojí u dveří chrámu a vypadá stejně pochmurně jako Nadia. Má na sobě černo-stříbrné barvy Deepclawu a moc mu to v nich sluší. Měla by k němu teď přistupovat Nadia ve vhodných šatech. Ale místo n