Úhel pohledu: Aurelia

Otevřela jsem ústa, abych něco namítla, ale nedokázala jsem to, protože jsem nevěděla, co říct. Jen jsem na něj dál zírala, aniž bych jedinkrát mrkla.

Z té těsné blízkosti mi znovu v břiše poletovali motýli. Snažila jsem se od něj odtáhnout, ale čím víc jsem se pokoušela uniknout, tím pevněji mě svíral.

„Nedělej to,“ zašeptal.

„Co nemám dělat?“ oplatila jsem mu tiše.

„Neignor