Po další půlhodině promluvila: „Přemýšlela jsem o něčem. Umm... “

„Hmm?“ Lachlan zvedl obočí a tázavě se na ni podíval.

„Co si myslíš o adopci vlčete?“ zeptala se tiše. Ne že by nemohli mít vlastní krev a maso, ale dát osiřelému dítěti úplnou rodinu bylo něco, co u Valeria nemohla než obdivovat.

„Adopci?“

„Jóóó... chci říct...“

„To je úžasný nápad,“ řekl Lachlan, skočil jí do řeči a na tváři se mu