Aurelia se při té nečekané a šokující žádosti o ruku rozplakala, přikývla a pak vyhrkla: „Ano! Ano! Ano!“ A pak natáhla ruku. Valerius se usmál, zastavil se, konečně jí navlékl prsten na prsteníček a přede všemi ji vášnivě políbil. Aurelia zaslechla blízko sebe nějaké prasknutí a cítila, že kolem ní něco padá, ale nevnímala to.

„Těm to spolu tak sluší!!“

„Konečně!!“

„Gratulujeme!!“

„To byla úžasná