„Je skvělé, že jsi se jí sem přišel omluvit, když sis uvědomil, že ses v ní mýlil, ale o odpuštění musíš prosit tak, že budeš dřít nosem o zem.“

„Bastiane...“ vydechla Katerina.

Bastian ji ignoroval a mluvil dál: „Nezapomněl jsem na tvá slova o mé družce, Mateo. A neodpustím ti, žes o ní mluvil tak neuctivě. Nejen proto, že řekneš ,omlouvám se‘, a tak snadno odejdeš.“

„Bastiane...“ pokusila se to