Opravdu mi Serena tak docela rozuměla?

Předjímala veškeré mé činy po celou dobu?

Zranění mých zad nemohla být pouhá náhoda.

Čím víc o tom Marcella přemýšlela, tím byla zmatenější. Připadala si snad, jako by byla opilá.

Podívala se na Serenu, která si nedaleko tiše povídala s Eliasem.

Byla tahle osoba stále ta stejná uctivá a milující dívka, kterou si pamatovala?

Když Marcella dotočila, „Vyvolený“