Serena byla zaskočena. „Cože?“

Millie se usmála. „Opravdu jedny mám. Zřejmě pocházejí ze sbírky mého pradědečka. Leží u nás v komoře už celé věky. Upřímně, skoro bych na ně zapomněla, kdybys je nezmínila. Ale dnes večer zavolám mámě a poprosím ji, aby je vyhrabala. Měly bychom je najít.“

„Děkuju ti, Sero.“

Při pomyšlení, že zapomenuté rodinné dědictví promění v něco, co by jí mohlo pomoci sblížit